Artóza je nejběžnějším kloubním onemocněním, se kterým se setkáváme prakticky denně. Je definována jako soubor degenerativních a zánětlivých pochodů, které ničí kloubní tkáně. Jedná se o onemocnění, které vzniká jako následek úrazového poškození nebo se vyvíjí pomalu u jednoho nebo více kloubů na základě opotřebení či systémového onemocnění (revmatismus, dna, apod.)
Zjednodušeně se dá říci, že v popředí obtíží je především poškození kloubní chrupavky.
Degenerativní poškození chrupavky může mít více příčin. V naší populaci je na prvních místech opotřebování kloubů nevhodnými pohybovými návyky a nadváha. Často se vyskytuje i artroza poúrazová
Chrupavka postupně ztrácí svou původní pevnost a pružnost, praská a snižuje se její tloušťka. Praskliny v chrupavce umožňují přímý tlak na kost, která se nalézá pod chrupavkou a jejíž povrch je velmi citlivý. Na okrajích kloubních ploch vzniká nová kostní tkáň – tzv. návalky, které mohou omezovat pohyb, dráždí kloubní pouzdro, později vlivem zánětlivých látek vznikají zánětlivé změny kloubního pouzdra, bolesti a otoky kloubu.
Vrstva chrupavky je pevná, na povrchu hladká a lesklá.
Počínající artróza - chrupavka je narušená, rozpraskaná, odlupuje se. Začínají i změny na kosti pod chrupavkou- lze zjistit i na RTG .
Opotřebovaný kloub
Opotřebovaný kloub
Pokročilá artróza. Chrupavka je výrazně opotřebovaná, v zátěžových místech je „sedřená na kost“. Pokračují změny na kosti – zesiluje se a zahušťuje povrchová vrstva kosti, přetížením vznikají v kosti dutiny- cysty.
V počátečních stádiích artrózy bývají občasné bolesti nebo otoky kloubů hlavně po nezvyklé zátěži. Klient později cítí při pohybu v kloubu drásoty, má častější bolesti při a po každé větší zátěži, často je zhoršení potíží při změnách počasí. S rozvojem artrózy přichází omezení hybnosti kloubu, otoky a výpotky („voda“) v kloubu, kulhání, v konečných stádiích pak i klidové a noční bolesti. Většinou se artróza rozvíjí nejdříve na tzv. nosných kloubech, tedy na kyčlích a kolenou, event. na kloubech nejvíce zatěžovaných - ramena, hlezna, apod. Klasické je jarní a podzimní zhoršení obtíží.
Diagnóza artrózy se stanovuje jednak na základě klinického vyšetření, kdy se zjišťují bolesti, omezení hybnosti, otoky, či výpotky. Stupeň artrózy určíme podle RTG vyšetření (I. stupeň je počínající artróza, IV. stupeň je těžká artróza, kdy je již indikována kloubní náhrada) Nejčastější lokalizací osteoartrózy je postižení kolenních kloubů. Ve věku 70 let je osteoartrózou postiženo až 90% lidí, celkem v České republice trpí osteoartrózou přes 2 miliony lidí!