Náhrada kloubu - endoprotéza

Nejčastěji prováděné kloubní náhrady se týkají zejména kloubu kyčelního a kolenního. Hlavní důvod je jistě jejich nejčastější poškození, na druhém místě i fakt, že endoprotezy těchto kloubů mají dobrou možnost ukotvení umělých materiálů do masivní kosti a mají i dlouhodobou životnost. Endoprotézy se používají i u kloubů ramenních, loketních, hlezenních a drobných kloubů prstů. Endoprotézy mohou být tzv. totální, tedy úplné, které nahrazují všechny kloubní plochy poškozeného kloubu nebo částečné, které nahrazují jen část poškozenou - používané v případě, že jiná část kloubu je ještě plně funkční.

Náhrada kloubu kloubem umělým je pacientům nabízena ve chvíli, kdy je jejich vlastní kloub poškozen úrazem nebo zánětlivým či degenerativním procesem vysokého stupně ( 3.-4.stupeň artrózy). Takovéto poškození obtěžuje pacienta v běžných denních činnostech, kloub je velmi bolestivý, nelze se spolehnout na jeho nosnost, kloub je často oteklý a naplněný výpotkem.

Vzhledem k charakteru diagnóz, které operace vyžadují jsou bezmála všichni pacienti ve vyšší věkové kategorii a o schopnosti podstoupit rozsahem skutečně zatěžující operace nerozhoduje jejich věk, ale závažnost přidružených chorob. Navíc s přibývajícím věkem a omezenou pohyblivostí přibývají nejen již zmíněné sdružené choroby, ale i míra nadváhy, která je pro pooperační rehabilitaci i mechanickou životnost endoprotéz mnohem nebezpečnější.

Typy umělých kloubů

Kromě již zmíněného dělení na endoprotézy úplné a částečné se můžeme setkat s rozlišením endoprotéz cementovaných a necementovaných. K fixaci cementovaných endoprotéz do kostí je používán tzv. kostní cement, někdy s přísadou antibiotik zatímco u necementovaných EP je protéza spojena s kostí jejím postupným prorůstáním do speciálně upraveného povrchu endoprotézy - nejčastěji s hydroxyapatitovým nástřikem. Hybridní typy endoprotéz pak mají jednu komponentu cementovanou a druhou necementovanou. Každá z těchto skupin endoprotéz má své odborné indikace a nedá se v žádném případě říci, že necementované endoprotézy jsou lepší, protože jsou používány kratší dobu a jsou modernější. Rozlišují se i různé tvary jednotlivých komponent endoprotéz. Tyto se volí podle individuálních anatomických poměrů a tvarů kloubu u různých pacientů. Opět se ve většině případů nedá konstatovat, že některý typ, tvar či výrobce endoprotéz je lepší a jiný je špatný. Volba použitého implantátu vychází z anatomických poměrů , které se mohou u každého pacienta lišit a ze zkušeností operatérů toho kterého pracoviště s endoprotézami různých výrobců.

Operace

Před operací je důležité provést důkladné celkové vyšetření pacienta, a to jednak k prevenci možných komplikací při a po operaci, jednak k vyloučení jakékoliv infekce v organismu. Při náhradách kloubů i při šetrné operační technice vznikají výrazné ztráty krve. Ty je třeba nahradit, a proto je výhodné použít vlastní krev - autotransfúzi.

Vlastní operace je velký zásah do organismu, proto je po operaci pacient na krátký čas většinou přeložen na JIP ( jednotku intenzivní péče), kde jsou monitorovány jeho základní životní funkce a po jejich stabilizaci je přeložen zpět na standardní oddělení.

Pacient je postaven většinou 3. pooperační den a začíná s nácvikem aktivního pohybu a intenzivní rehabilitací. Odborná rehabilitace je po tak závažné operaci velmi důležitá. Optimální rehabilitační postup zahrnuje již předoperační péči - nácvik chůze o berlích, cvičení k zapínání, protahování a posilování různých svalových skupin, které pak pacientovi významně ulehčí pobyt v nemocnici a první pooperační fáze rekonvalescence.

Délka pobytu v nemocnici se různí. V každém případě je velmi důležité věnovat se rehabilitaci i po propuštění z nemocnice, ať již pacient využije možnosti komplexní lázeňské léčby nebo se věnuje rehabilitaci ambulantně.