Plochá noha

Nožní klenbu rozlišujeme podélnou a příčnou. U dítěte se vyvíjí postupně a vytvořená je až kolem předškolního věku. V batolecím období je noha normálně vbočená a klenba je vyplněna tukovým polštářem, proto otisk nohy u malých dětí nemá vytvořenou klenbu. Většinou se klenba postupně vyvíjí, pouze u větších vad přetrvává vbočené postavení nožek a klenba se nevyvíjí.

Příčiny

Získané plochonoží může vzniknout zejména nedokonalou péčí o nohy v době růstu a špatnou péčí o správné obouvání. Zprvu malé odchylky od správného postavení nohy se mohou zafixovat, vazy a svaly nohy jsou přetěžovány vadným postavením, ale i rychlým růstem či závodním sportem.

V dospělém věku má vliv na vznik ploché nohy přetěžování v zaměstnání či při sportu. Významný je i vliv nezdravé módní obuvi, zvláštní skupinou jsou poúrazové stavy hlavně po zlomeninách patní kosti, kostí nártu a záprstních kostí.

Příznaky

Mezi první příznaky ploché nohy patří pocit únavy nohou, hlavně po zátěži delší chůzí a stáním, otoky a pocit těžkých nohou, někdy pálení až trnutí nohou, nebo naopak pocit chladu. Časté bývají tyto potíže u povolání, kde větší část práce probíhá vestoje.

Později přicházejí bolesti v průběhu vazů nožní klenby od paty až do prstů, více pak bolesti pod hlavičkami záprstních kostí a v jejich průběhu, mohou vyzařovat i do nártu a ke kotníku. Větší bolesti přicházení s rozvojem otlaků na plosce a vývoje bolestivých "kuřích ok". Při rozvoji příčné ploché nohy se rozšiřuje přední část nohy a vzniká otlak a zduření na vnitřní straně kloubu palce, tzv. "kotník" tedy vbočený palec . I kladívkové prsty vznikají následkem špatné funkce nožní klenby.

Následkem plochonoží je mnohdy až rigidní bolestivá noha, kterou je nutno někdy i operovat. Deformity prstců jako hallux valgus, hallux rigidus (ztuhlý palec), bolestivé bursitidy, kladívkovité prstce (flexční postavení nejčastěji II. prstce s otlakem na hřbetu a zkrácení šlach), nadřazený prstec (nejčastěji malík), otlaky na plosce nohy s prominencí I. hlaviček MTT a subluxací v kloubech, "kuří oka", vystupující hrany v oblasti Chopartova kloubu, Haglundova exostóza na patě - to vše vytváří složitý obraz.

Diagnóza

Základní stanovení diagnózy je jednoduché z klinického vyšetření. Hodnotí se osové postavení pat a Achillových šlach, vbočení kotníku apod., dobře zřetelné jsou i otlaky pod hlavičkami záprstních kostí.

Návazně je někdy nutné vyšetření rentgenové, nejlépe na snímcích ve stoje, při kterém lze hodnotit tvar kostí, poúrazové stavy, míru zatížení a stav kloubů, rozvoj osteoarthrózy a pod. Vyšetření prováděna na specializovaných pracovištích zahrnují například počítačovou pedobarografii - vyšetření bodových tlaků plosky při stoji i chůzi na tensomotorické desce, případně analýzu videozáznamu chůze a běhu.